Archív | Středoškolský život RSS feed for this section

Jen zalézt do postele a už nevylézt – 6.11.2012

6 lis

Omlouvám se, že jsem zase pěkně dlouho nic nenapsala, ale nějak nebylo o čem psát, nechtěla jsem blog zásobovat krátkými články o ničem, které by stejně nikdo nečetl. Ale dnes už jsem se rozhodla psát a tak mě napadá, že většinou píšu, když mám extrémně špatný den a špatnou náladu, nebo naopak extrémně dobrý den, ale při tom špatném to jde přece jen lépe, nevím, jestli je to dobře, nebo ne..

No to je jedno.. Teď vám řeknu, proč je dnes můj den leda tak na zalezení do postele.. Nebo celý týden? Vypadá to, že ano.. To nám to ale pěkně začíná..

 

Hrozné chvíle, ač jsem si to tehdy neuvědomovala, začaly už v neděli, když jsem odjížděla. Malá sestra mě šla, jako každý týden, doprovodit na nádraží, tam mě objala, dala mi pusu a šla domů.. Ale tentokrát to bylo jiné, její objetí bylo silné, v jejich očích byly slzy.. V té chvíli vytryskly slzy i mě.. Tohle mě jednou zničí.. Ten víkend s rodinou uteče vždycky tak hrozně rychle, že si ho ani nestihnu pořádně užít.. Je mi vždycky v neděli před odjezdem tak hrozně mizerně.. Chtěla bych ještě zůstat doma.. Chvilku.. S malou, s mamkou, s bráchou, s babičkou..:-( To byla první strašná chvilka, chvilku smutku, kdy jsem chtěla zůstat doma s malou a být dál její velká ségra, ta ségra, co vidí každý její krok, co si s ní hraje, hlídá ji, ta co jí miluje.. Nechtěla jsem odjet a nechat jí samotnou..

Druhá apokalypsa nastala hned v pondělí ráno – známka z testu z ekonomie.. Za 3…!! Sakra za 3..!! Ekonomie, předmět, kterej mám tak hrozně ráda, předmět, kterej mě baví, jde mi, jakto, že mám za 3? Jo já už vím, protože jsem se na to ani nepodívala a myslela jsem si, že to prostě nějak napíšu, ale ono ne..! Mandarinko, tohle jsi podělala..

Třetí apokalypsa nastala dnes, kdy jsem musela psát test z Biologie, na který jsem se ani nepodívala a vůbec jsem to neuměla. Napsala jsem si sice na lavici hrozně dlouhej tahák, ale vůbec mi nepomohl, bylo tam úplně něco jiného, do háje..! To bude mnohem horší, než za 3..! Mandarinko, začni se sebou něco dělat..

Čtvrtá apokalypsa nastala také dnes a to, když jsme dostali opravené čtvrtletní testy z matematiky a na tom mém se v levém dolním rohu červeně vyjímalo slovo „Dostatečně“.  Sakra, já doufala, že to bude alespoň za 3..! Matematika mi nikdy nešla a tady na téhle škole mi nejde už vůbec, ale čtyřka z čtvrtletního testu? Bojím se.. A jsem na sebe naštvaná, do háje Mandarinko..!

To jsem tu školu začala flákat brzo..! Sakra.. Tohle jsem přece nikdy nechtěla.. Nechtěla jsem se bát každého zkoušení, že to nezvládnu, nechtěla jsem se bát všech testů.. Vždycky jsem chtěla, abych já byla ta, co ude vždy na všechno připravená a né ta, co bude propadat..

Jasně. říká se, že stačí chtít a učit se.. Já chci, vážně chci, jen do toho učení mě ještě někdo musí dokopat.. A taky, byvakování na intru moc podmínek k učení nedává, protože jsme na pokoji dvě a Lenička a učení, to nejde moc dohromady a já n učení potřebuju klid, toho se mi tu ale moc nedostává a nechci Leničku omezovat, nechci, aby kvůli mě nemohla poslouchat písničky, nechci aby kvůli mě nemohla telefonovat s přítelem, ale taky nechci propadat.. Já vážně nevím co mám dělat..

Ale jednu věc vím, musím s  těmi svými známkami něco udělat, protože jinak buď propadnu, nebo mi mamka zabaví notebook a nebo budu tak vystresovaná, že budu muset přestoupit někam na učňák a to se mi zatím opravdu nechce, myslím..

Lepším známkám zdar!

Jo a ještě pátá apokalypsa.. Lenča je zase nejspíš nemocná, takže dnes odjela domů, protože měla narozeniny a v sobotu jsme to měli slavit, tak aby se vyležela. Z toho vyplývá, že jsem tu zase sama.. Lidi, z toho mi brzy hrábne.. Ještě 3 dny.. To zvládnu.. Lenička mi tu nechala notebook, abych mohla koukat na filmy a taky všude po pokoji nacházím vzkazíky od ní, je to fajn.. Je to věčná optimistka..;-)

S láskou

Statečná Mandarinka

 

 

Reklamy

Důvod mé nepřítomnosti

19 říj

Je rozbitá nabíječka..

Jak už jsem psala, když jsem tu byla naposledy, už minulý týden v úterý se mi rozbila nabíječka k notebooku a tento týden měla přijít, ale nepřišla, tedy vlastně ano, ale až dnes. Chodila jsem sice na internet do klubovny na PC, ale vždy, když jsem si nechala načíst blog, spadl mi celý net  a nemohla jsem si ani půjčit notebook od spolubydlící, protože jsem byla na pokoji celý týden sama, Lenča byla nemocná.

A co se za týden událo?

Prožila jsem krásnou dvouhodinovku tanečních, kdy jsem tančila se skvělým partnerem. Skvěle jsme se doplňovali, jeho smysl pro humor byl úžasný, on byl úžasný..:-) 
   Dostala jsem svou první jedničku z tělocviku a potom taky první pětku (celkově) a to z Techniky Administrativy – v překladu psaní všemi deseti. Kdo by řekl, že svou první pětku dostanu právěz počítačů? :-D 
Jinak se toho vlastně moc nedělo, nebudu vás zatěžovat nedůležitým infem o mém životě, to by vás nebavilo..:-)

Taneční kurz – 1. lekce

10 říj


Ano, včera nastal ten velký den, kdy jsem se účastnila své první taneční lekce. Těšila jsem se, moc, ale když jsem odcházela z internátu, začala jsem se trošku (čti hodně hodně) bát a nebylo mi nejlíp, ale už neylo cesty zpět, taneční byly zaplacené, boty koupené, vyrazila jsem tedy na dohodnuté místo..
   Tramvají jsem už jela v šatech a botech s podpatky, možná na mě někteří koukali divně, ale tak co..
Když jsem dorazila do sálu, vzala jsem si průkaz a šla si sednout, už tam čekaly D. a K. ty mi trošku zvedly náladu, D. tam byla s kamarádem, takže o to, že by neměla partnera nemusela mít strach, za to já byla úplně vynervovaná, s kým budu tancovat.. A hádejte co, má předtucha se vyplnila, když si kluci vybírali partnerky, na mě žádný nezbyl, musela jsem tancovat s holkou.. Lidi, mně bylo hrohzně, myslela jsem, že se asi každou chvíli tam někde složím, nebo uteču.. Tancování mi vůbec nešlo, musela jsem tancovat s holkou, prostě mízerie.. A pak nastala přestávka..
________________________________________________
O přestávce jsem si sedla k D. a K. a popovídaly jsme si, holky se mi svěřily se svými dojmy a já už to nevydržela a propadla slzám..
O chvilku později jsem si všimla. že už je osm a já mám být za půl hodiny na internátu, šla jsem se tedy zeptat paní mistrové, kdy končíme, ta mi řekla, že až v devět.. A sakra..! Nevěděla jsem co mám dělat, mobil zůstal v šatně, holky neměly na smsku.. Do šatny jsem tedy musela, vzala si mobil a hned volala mamce, aby zavolala na intr a řekla, že přijdu později, oheň byl zažehnán..

Po přestávce jsme se tedy znovu vydali na taneční parket, pánové si znovu vybírali své partnerky, většina z nich si vybrala ty, s nimiž tancovali už první hodinu, ale asi se na mě otočilo štěstí, nebo se stal zázrak, ale ani já jsem nakonec netancovala s dívkou ale s moc sympatickým klučinou a světe div se, celkem nám to spolu šlo, on byl hrozně šikovnej a trošku mě vedl a já se chytla, alelujah..! ;-)

_________________________________________________

Druhá hodina celkem utekla, já se potom ještě paní mistrové svěřila, že nevychází tanečníci a že nechci tancovat s dívkou (zůstaly jsme asi 3, co neměly partnera) a ona mě ubezpečila, že pžíští hodinu už bychom měly mít partnery všichni, že to mají spočítané.. Ulevilo se mi..

_________________________________________________
Ve 21:00 jsem se vydala ze sálu na tramvaj, bylo to mírně do kopce a mně vážně hrozně, hrozně (fakt hrozně) moc bolely nohy, měla jsem skoro nové boty na vysokém podpatku a dvě hodiny jsem v nich tancovala, takže když jsem šla do toho kopce a jestli mě někdo pozoroval, tak se musel strašně smát, protože jsem šla asi jako po horkých uhlících (slušně řečeno..:-D Ale asi jsem nevypadala zas tak hrozně, protože po cestě okolo mě prošel nějáký kluk, zapískal a řekl „To je dobrá kost“ tak to mi zvedlo sebevědomí..:-.P). Na tramvaj jsem ale díkybohu dorazila, přetrpěla úmornou cestu tramvají (s pepřovým sprejem v kapse), vyšplhala 6 pater po schodech a pak si konečně lehla..
_________________________________________________
_________________________________________________
Bohužel od rána mám deprese, nevím, jestli se na příští hodinu těšit a nebo ne.. Hrozně se bojím toho, že zase nebudu mít s kým tancovat, že tam budu zase brečet.. Já chci mít tanečníka, chci svého tanečníka, mám strach..

Foto: Internát

6 říj
Dnes jsem tu s foto-článkem na téma internát, za dobu co spolu s Lenčou bydlíme jsem stihla udělat pár fotek (a kdyby se mi nevybyly baterky do foťáku, bylo by jich víc) a já se rozhodla, že vám je sem hodím. Pod fotkou vždy najdete nějáký komentář k ní..:-)
   A protože je fotek moc, všechny je najdete pod perexem. ;-)

Takhle jsme blbnuly první večer, tohle je pes, kdyby jste to náhodou nepoznali..
Králík..
Vcelku uklizená polička..
Lenča ráno při tupírování vlasů..
Můj noční stolek – sušenky, pití a čokoláda, no co jiného taky, že? :-D

Fotka s Lenčou, focená večer, mám na sobě pyžamo a jsem neupravená, ale povedla se..:-)
Méně uklizený stůl..

Záběr na oba noční stolky, vpravo je můj, zase neuklizený s knížkou, jídlem, pitím a taškou na zemi.

Naše nástěnka
A nakonec moje krásná postel s krásným kostkovaným povlečením, uáá..:-)

Zavřete mě někam..!

2 říj

Jsem měsíc ve škole a je to vážně makačka, už mám za sebou tři testy z angličtiny (mimochodem všechny za 4, štve mě to, ale jsem naprostý začátečník a slečny, co se angličtinu učí už několik let měli dokonce i pětky, tak na tom nejsem zas až tak špatně. Jo a ještě, ve všech testech jsem měla dobře 50% takže bych měla mít známku 3, ale naše paní učitelka si usmyslela, že nás v žádném případě nebude šetřit a abychom měli za písemku trojku, musíme mít minimálně 65% dobře, to já nikdy mít nebudu…), 2 testy a jedno zkoušení z veřejné správy (uá, všechno za 1..) , jeden test z chemie a dva testy z matematiky.

Když jsem tohle před pár dny psala svému bývalému třídnímu učiteli, smál se a říkal, že on by se měl stydět, že má u každého žáka sotva jednu známku, no, vážně to tu není žádné léháro jak jsem si myslela, to ale můžete posoudit i vy, protože na blog fakt nemám čas..:-(

Ale teď abych vysvětlila nadpis článku. Mám celkem dost učení, pořád je co se učit, abych byla připravená na každou hodinu, ze které by mohlo nastat zkoušení (což jsou vlastně všechny kromě Veřejné správy, ze které jsem zkoušená už byla), ale já se vůbec nemůžu učit, Plzeň je skvělý město, pořád bych chodila ven, pořád bych dělala něco jiného, jen ne a ne se dokopat k tomu učení. A k tomu všemu jsem ještě včera byla v knihovně a přinesla si pár knížek, ty mě samozřejmě také od učení odtahují.. Zavřete mě někam s učebnicema prosím..!

Taneční kurz

30 zář

Už je to definitvní, včera večer jsem odeslala přihlášku do podzimního tanečního kurzu Gregoriades, který se koná v Plzni. Do tanečních jsem opravdu chtěla, ale vidina, že bych tam měla chodit sama a potom večer jezdit sama na intr se mi moc nelíbila, chtěla jsem to vzdát, ale pak jsem si řekla, že si přece nenechám zkazit něco o čem sním kvůli tomu, že bych jezdila sama, třeba tam potkám někoho se stejnou cestou..:-)

Pár informačních záležitostí, kdyby se náhodou i někdo z vás chtěl zůčastnit..:-) 
Jsou dvě formy kurzu – v 18:30 a ve 20:00, můžete si zvolit podle sebe. Kurz má 11 lekcí, ve kterých by nás měli lektoři naučit 20 různých tanců. To co vás asi všechny zajímá je cena kurzu, která je pro dívku 2000 kč. Já jsem platila 2600, protože jsem si koupila ještě fota a další věci, které nabízejí..:-) A poslední věc, kurz se zahajuje 9.10.2012 v Měšťanské besedě v Plzni..:-)
v
Jak je to s mou výbavou? 
Mám dvoje krátké šaty (podle lektorů jsou na tyhle zkoušky lepší krátké šaty, abychom si viděli na nohy, což podporuji..:-)). Mám jedny černé a druhé zelené šaty (pokud bude zájem, vyfotím). Boty mají mít dívky na podpatku, ty si jedu já v sobotu pořídit, už se těším..! 
Jak bych to shrnula? Budu ráda, když někoho z vás na kurzech potkám, takže pokud někdo budete chodit, dejte mi vědět..:-) Už se vážně těším až kurzy začnou a v sobotu se jede nakupovat do Karlových Varů..:-)
Pěknou neděli..:-*