Archív | Říjen, 2012

Tvrdé pády snílka

29 říj

Přetrpím celý den ve škole s myšlenkami upřenými na toho jediného člověka, na NĚJ. Na to, jak si s ním budu psát až příjdu ze školy, jak si budeme povídat a bude to fajn.. Na to, jak spolu potom půjdeme ven a užijeme si krásný den..

Když jsem dnes ráno oznámila Lenče, že spolu chodíme, byla jsem hrozně šťastná a dobrá nálada se mě držela celý den.. Lenča mi ho schválila, trošku se bojí, ale řekla, že když budu šťastná já, bude i ona..

Všechno jsem to měla tak krásně naplánované a zidealizované a proto potom, když jsem přišla na skype a on tam byl, tvrdě jsem dopadla na zem. Nevím co se stalo, asi měl špatný den, potřeboval si na někom vylít zlost a já se zrovna naskytla jako vhodný terč.. Nevím, ale postavil mě tvrdě na zem..

Nesnáším to, nesnáším, když mi někdo takhle kazí moje představy.. A když je to zrovna on.. Tak dlouho jsem se snažila a teď to vyšlo a vypadá to, jako by to mělo jít zase všechno hned do háje.. :-(

Jak zdravíš do telefonu?

28 říj

Už několikrát jsem přemýšlela nad tím, jak pozdravit lidi do telefonu. Nevím, jestli jsem jediná komu to vrtá hlavou, ale chtěla bych mít nějáký svůj pozdrav, nebo tak něco. Víte mě přijde vůči tomu volajícímu hnusný, když mu řeknu třeba „No?“ a to já většinou říkám, nebo taky „Ano?“ ale ono z toho stejně vždycky vznikne spíše to „No?“ tak je to jedno.. A proto nad tím tak dumám, znáte to..:-D

Mohla bych volajícího pozdravit třeba normálními slovy jako „Ahoj,  Čau, Dobrý den“, nevím proč, ale to mi ke zvednutí telefonu nějak nesedí, nebo když třeba nevím kdo volá, taky volím to otravné „No?“ a je to vážně otravné a nelíbí  se mi to, ale jak mám vymyslet originální pozdrav, když už tolik pozdravů bylo vymyšleno, ale já si prostě nemůžu vybrat, nemůžu za to.

Můj bratr třeba kamarády co mu volají zdraví slovem „Příjem“ nebo taky „Slyším“ . Přijde vám to normální? Podle mě by se o tom dalo pochybovat. Příjem zní jako by chytal signál.. (E.T. volá domů).

Doufám, že nejsem jediná kdo to řeší, protože pak už bych vážně začala pochybovat o tom, jestli jsem  normální..

Jak do telefonu zdravíte vy? :-)

Pár postřehů ze včera (foto)

28 říj

Tak jsem byla včera zase nakupovat, protože i když jsem se na zimu, nebo spíše na Vánoce a sníh  těšila tak takhle brzo mě opravdu překvapil, musela jsem se vydat koupit si nějákou zimní výbavičku. Koupila jsem si boty, čepici, rukavice a pak ještě nějáké doplňky, které se zimou nemají co dočinění, jen mě prostě zaujaly a musela jsem si je koupit, znáte to..;-)

Pod perexem budete mít fotky..:-)

Celý příspěvek

Už je to vážný

27 říj

Tak já teda nevím jak u vás, ale u nás včera začalo sněžit a sněžilo celou noc, takže tu máme krásnou bílou pokrývku na kterou jsem se fakt těšila, protože teď už vážně můžu mít oprávněně vánoční náladu a nikdo mě nebude mít za blázna, teda doufám..;.-) Jen mě trošičku, vážně maličko děsí, že nemám žádné boty, ale pouze botasky, tak to je takový malý detail, ale já to nějak vymyslím..;-)

Dnes ráno jsem vám nafotila pár fotek z okna jak to u nás vypadá, tak se pokochejte..;-)

Celý příspěvek

Mějme se rádi

26 říj

Byl tu depresivní článek o tom, jak je těžké se prosadit v blogové sféře a že já se o to snažím už půl roku, ale nějak se mi nedaří, tak teď zkusíme přeladit na jinou notu..;-) Ten depresivní článek jsem si totiž několikrát přečetla a taky jsem si přečetla vaše komentáře a moc za ně děkuju.

Takže… Napadlo mně, že bych si s některými z vás ráda psala a nebo se dokonce sešla, ale jak to tak znám, určitě mi řeknete, že jste od Plzně hrozně daleko, takže žádné setkání nebude možné uskutečnit, co? Ale přece jen se zeptám.. Byla by některá z vás ochotná se se mnou, jakožto s mladou, bláznivou 15-ti letou puberťačkou sejít? Na vlastní nebezpečí..:-) Může vás být klidně víc, setkání by se konalo v Plzni a na termínu bychom se dohodly..:-)

A teď druhá část, protože jsem smolař a myslím si, že na setkání vás moc neuženu tak se ptám, byl by někdo z vás ochotný si se mnou vyměnit pár řádků v mailu? :-) Ráda vás poznám a popovídám si s vámi, protože vy všichni, co ke mně chodíte jste opravdu hrozně sympatičtí a mám vás ráda, ano přirostly jste mi k srdci.. Takže pokud se někdo takový najde: Můj email je dommi.blog@seznam.cz budu se těšit..;-)
Pokud někdo napíšete, hlavně se prosím podepište nějak podle přezdívky, pod kterou ke mně přidaváte komentáře, jinak vás nepoznám..:-)

Ne, nejsem žádnej úchyl..:-P Jsem jenom člověk, který začne mít lidi hrozně brzo rád a chtěl by s němi udržovat nějáký vztah (většinou přátelský) a chtěl by je poznat..;-)

Není lehké se prosadit..

26 říj

Jak ráda bych na Follow viděla 100 lidí, kteří mají můj blog rádi, líbí se jim a rádi se sem vracejí.. Těch lidí je tam už asi měsíc 30, jasně i za vás jsem moc ráda a vážím si každého, kdo sem přijde, zanechá komentář a v lepším případě se třeba i vrátí, ale kdo by nechtěl mít víc lidí, co ho milují? :-(

Ale přemýšlela jsem tak, proč by se sem lidi měli vracet? Co je tu tak zajímavého, za čím by se sem lidi vraceli? Kdybych sem přišla já a viděla to tu, vrátila bych se? Nevím..! Když to nevím já, jak to máte vědět vy? Vždyť tohle je jen jeden z mnoha tuctových blogů, takových je nepočítaně, proč by jste si měli k navštěvování vybrat zrovna ten můj?

Když jsem začínala s blogem, nikdy jsem nevěděla, že mi to vydrží půl roku (ano, včera už to bylo půl roku, co jsem tu s vámi v blogové sféře), ale po pár měsících už jsem chtěla mít nějáké čtenáře, kteří by se sem rádi vraceli, kteří by to tu měli rádi.. Ale včera tu bylo 10 lidí, žádné komentáře, žádná zpětná vazba.. Tohle blogování mě nebaví..:-(

Nemám nic, čím bych se lišila od ostatních tuctových blogerek…